Tůně jsou malé vodní plochy, které vytvářejí cenné biotopy pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Tůně také obohacují krajinu o estetický a rekreační prvek. V minulosti byly tůně běžnou součástí venkovské krajiny, kde sloužily jako zdroj vody pro hospodářská zvířata, rybníčky pro chov ryb nebo jako zásobárny vody pro hašení požárů. V současnosti je však mnoho tůní ohroženo zánikem nebo degradací v důsledku intenzivního zemědělství, meliorací, znečištění nebo zanedbávání péče.
Zakládání nových tůní nebo obnova stávajících je proto důležitým příspěvkem k ochraně přírody a krajiny. Tůně mohou být zakládány nejen na volné krajině, ale také na zahradách, sadech nebo lesních pozemcích. Při zakládání tůní je třeba dodržovat některé zásady, aby byly tůně ekologicky hodnotné a funkční.
Zásady zakládání tůní:
- Volba vhodného stanoviště: Tůně by měly být zakládány na místech, kde je dostatek srážek nebo podzemní vody, aby se zabránilo jejich vysychání. Tůně by neměly být umístěny v blízkosti silnic, průmyslových areálů nebo intenzivně obhospodařovaných polí, aby se minimalizovalo riziko znečištění. Tůně by také neměly být zakládány v blízkosti stávajících přirozených tůní, aby se neohrozila jejich biodiverzita.
- Volba vhodného tvaru a velikosti: Tvar a velikost tůně by měly odpovídat charakteru krajiny a potřebám živých organismů. Obecně platí, že čím je tůň pestřejší a rozmanitější, tím je lepší. Tvar by měl být přirozený, nepravidelný a s ostrými zálivy a poloostrovy. Velikost by měla být dostatečná, aby se zabránilo přehřívání a zamrzání vody, ale ne příliš velká, aby se zachovala stabilita břehů. Doporučená velikost se pohybuje od několika metrů čtverečních do několika set metrů čtverečních.
- Volba vhodné hloubky: Hloubka tůně by měla být proměnlivá a umožňovat vznik různých typů stanovišť pro rostliny a živočichy. Hloubka by měla kolísat od nulové na březích po několik desetiletí centimetrů ve středu. Hloubka by neměla přesahovat jeden metr, aby se zabránilo eutrofizaci a nedostatku kyslíku ve vodě.
- Volba vhodného substrátu: Substrát na dně tůně by měl být přirozený, neznečištěný a propustný. Substrát by měl obsahovat písek, štěrk, kameny, hlínu nebo rašelinu. Substrát by neměl obsahovat organické hnojivo, kompost, rašeliník nebo jiné materiály, které by mohly zvyšovat živinovou zátěž vody.
- Volba vhodné vegetace: Vegetace je důležitou součástí tůně, která zajišťuje potravu, úkryt a rozmnožování pro živočichy, stabilizuje břehy a ovlivňuje kvalitu vody. Vegetace by měla být původní, místně přirozená a odpovídající typu tůně. Vegetace by měla pokrývat různé zóny tůně: břehovou, pobřežní, plovoucí, potápivou a volně plovoucí. Vegetace by neměla být invazní, agresivní nebo alergenní.
- Volba vhodného osídlení: Osídlení tůně je proces, kdy se do tůně zavádějí živé organismy. Osídlení by mělo probíhat přirozenou cestou, neboť umělé zavádění organismů může narušit ekologickou rovnováhu a ohrozit původní druhy. Osídlení by mělo probíhat postupně a s ohledem na sezónní cykly. Osídlení by mělo respektovat zákonnou ochranu druhů a jejich biologické potřeby.
Zakládání tůní je zajímavou a užitečnou aktivitou, která přináší prospěch nejen pro přírodu a krajinu, ale také pro člověka. Tůně jsou zdrojem radosti, relaxace a poznání. Tůně jsou také součástí trvale udržitelného hospodaření na zahradách, sadech nebo lesních pozemcích. Tůně pomáhají zadržovat vodu v krajině, snižovat erozi půdy, zvyšovat mikroklimatickou stabilitu a podporovat biodiverzitu.
Zakládání tůní z hlediska stavebního zákona
Tůně jsou stavebními objekty podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). To znamená, že jejich zakládání podléhá stavebnímu povolení nebo ohlášení, pokud nesplňují podmínky pro osvobození od těchto úkonů. Naštěstí většina tůní svou hloubkou a plochou vyhovuje podmínkám osvobození a není třeba pro ně ani ohlášení ani stavebního povolení.
- Podle § 104 odst. 1 písm. c) stavebního zákona jsou osvobozeny od stavebního povolení nebo ohlášení stavby, které jsou výsledkem přirozeného vývoje krajiny nebo přirozených procesů, pokud nejsou v rozporu s územně plánovací dokumentací nebo územním opatřením. To se může vztahovat na tůně, které vznikly například v důsledku povodní, sesuvů půdy nebo tání sněhu.
- Podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona jsou osvobozeny od stavebního povolení nebo ohlášení stavby, které jsou součástí hospodaření na zemědělské půdě nebo lesním pozemku, pokud nejsou v rozporu s územně plánovací dokumentací nebo územním opatřením a pokud jejich hloubka nepřesahuje 1,5 metru a plocha 300 metrů čtverečních. To se může vztahovat na tůně, které slouží například jako napajedla pro hospodářská zvířata, rybníčky pro chov ryb nebo zásobárny vody pro hašení požárů.
- Podle § 104 odst. 1 písm. e) stavebního zákona jsou osvobozeny od stavebního povolení nebo ohlášení stavby, které jsou součástí péče o krajinu a přispívají k ochraně přírody a krajiny, pokud nejsou v rozporu s územně plánovací dokumentací nebo územním opatřením a pokud jejich hloubka nepřesahuje 1,5 metru a plocha 300 metrů čtverečních. To se může vztahovat na tůně, které slouží například jako biotopy pro rostliny a živočichy, jako estetický a rekreační prvek krajiny nebo jako opatření proti suchu.
Pokud tedy chceme zakládat tůně, které nespadají do žádné z výše uvedených kategorií osvobozených staveb, musíme požádat o stavební povolení nebo ohlásit stavbu u příslušného stavebního úřadu. Při tom musíme dodržet technické požadavky na stavby podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a také respektovat další právní předpisy, které se mohou na zakládání tůní vztahovat, například:
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který stanovuje, co je a není vodním dílem, a upravuje povinnosti vlastníků a uživatelů vodních děl,
- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který upravuje ochranu zvláště chráněných území, druhů a dřevin, a stanovuje podmínky pro jejich zásahy,
- zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který určuje, co se smí a nesmí dělat s vykopanou zeminou při zakládání tůní.
Komáři?
Komáři jsou často považováni za nevítané společníky tůní, ale ve skutečnosti jsou důležitou součástí potravního řetězce a indikátorem zdravého vodního prostředí. Komáři se rozmnožují v tůních, kde kladejí svá vajíčka do vody nebo do půdy na březích. Z vajíček se líhnou larvy, které se živí organickým materiálem ve vodě a slouží jako potrava pro mnoho druhů ryb, obojživelníků, ptáků a dalších živočichů. Larvy se postupně proměňují v kukly a z nich vylétají dospělí komáři, kteří jsou zase kořistí pro netopýry, ptáky a jiné predátory.
Komáři se nejlépe množí v stojatých a znečištěných vodách, kde mají dostatek potravy a málo nepřátel. Naopak v čistých a pestrých tůních, kde je dostatek rostlin a živočichů, je jejich počet regulován přirozenou konkurencí a predací. Proto je důležité, aby tůně byly zakládány tak, aby byly ekologicky hodnotné a funkční. To znamená, že by měly mít proměnlivou hloubku, tvar a velikost, vhodný substrát na dně, původní a místně přirozenou vegetaci a osídlení přirozenou cestou.
Pokud chceme omezit množství komárů v tůních, můžeme také podniknout některá opatření, jako například:
- Zajistit dostatek predátorů komárů, jako jsou ryby (pokud je to možné), obojživelníci (zejména skokani), ptáci (např. rákosníci, slavíci), netopýři (např. netopýr velký) nebo hmyzožravé rostliny (např. bublinatka).
- Zajistit dostatek konkurentů komárů, jako jsou jiné druhy hmyzu (např. pakomáři, vážky), korýši (např. buchaněnky) nebo plži (např. okružák).
- Zajistit dostatek rozkladačů organického materiálu ve vodě, jako jsou bakterie, řasy nebo houby, které snižují živinovou zátěž a tím i potravu pro komáry.
- Zajistit dostatek pohybu vody ve tůni, například pomocí fontány, čerpadla nebo proudícího přítoku nebo odtoku vody, který znemožňuje usazování organického materiálu na dně a zabraňuje komárům klást vajíčka.
- Zajistit dostatek oslunění tůně, které podporuje růst rostlin a fotosyntézu ve vodě a tím i produkci kyslíku a snižování eutrofizace.
- Zajistit dostatek stínování tůně, které snižuje teplotu vody a tím i rychlost vývoje komárů.
- Zajistit dostatek mělčin a břehových zón ve tůni, které umožňují růst rostlin a živočichů, kteří konkuruji nebo loví komáry.
- Zajistit dostatek hloubky ve tůni, která zabraňuje přehřívání a zamrzání vody a tím i zvýšení přežívání komárů.
- Zajistit dostatek proměnlivosti výšky hladiny tůně, která způsobuje občasné vyschnutí nebo zaplavení tůně a tím i eliminaci nebo redukci komárů.
- Zajistit dostatek čistoty vody ve tůni, která zabraňuje znečištění a infekcím komárů.
- Zajistit dostatek hygieny okolí tůně, která zabraňuje hromadění odpadků, organického materiálu nebo stojatých vod, které slouží jako líhniště pro komáry.
Závěr
Zakládání tůní je zajímavou a užitečnou aktivitou, která přináší mnoho výhod pro přírodu i člověka. Tůně jsou domovem pro mnoho druhů rostlin a živočichů, zlepšují mikroklima, zadržují vodu, snižují erozi půdy, zvyšují estetickou hodnotu krajiny a nabízejí možnosti pro rekreaci a relaxaci. Tůně také přispívají k ochraně biodiverzity, adaptaci na změnu klimatu a udržitelnému rozvoji území.
Pokud se chcete dozvědět více o zakládání tůní, nebo si chcete nechat poradit, navrhnout nebo vybudovat tůň na vašem pozemku, obraťte se na společnost A VIRTÙ RESEARCH & TECHNOLOGIES s.r.o., která se zabývá konzultační, projekční a realizační činností v oblasti zakládání tůní pro firmy i jednotlivce. Společnost A VIRTÙ RESEARCH & TECHNOLOGIES s.r.o. má bohaté zkušenosti a odborné znalosti v této oblasti a nabízí individuální a kvalitní řešení podle vašich potřeb a přání. Kontaktujte nás a my vám pomůžeme splnit váš sen o vlastní tůni.
Kontakt: Viktor Lošťák, jednatel, +420 604 761 154, případně info@avirtu.net
