Dřín je zajímavá a užitečná rostlina, která má mnoho výhod pro zahrádkáře, ochranáře i milovníky přírody. V tomto článku se dozvíte vše, co potřebujete vědět o dřínu: jeho popis, rozšíření, pěstování, sklizeň a zpracování plodů.
Popis a rozšíření dřínu
Dřín (Cornus) je rod rostlin patřící do čeledi dřínovité (Cornaceae). Jsou to keře a stromy, výjimečně i byliny. Jsou zastoupeny i v květeně České republiky. Dřín obecný (Cornus mas) je v České republice zákonem chráněnou dřevinou. Některé druhy dřínů a svíd jsou využívány jako okrasné dřeviny a jsou dostupné v množství kultivarů. Jsou mezi nimi také léčivé rostliny.
Dřín obecný se hojně vyskytuje v teplejších oblastech jižní Evropy, u nás přirozeně roste především ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a střední Moravě. Je také označován jako dřín jarní nebo svída dřín. Druhým původním druhem je svída krvavá (Cornus sanguinea), která roste na vlhkých stanovištích po celém území ČR. Třetím druhem je dřín švédský (Cornus suecica), který se vyskytuje pouze ve vyšších polohách Krkonoš.
Pěstování dřínu na zahradě
Dřín je nenáročná ovocná dřevina, která má velmi dlouhou životnost. Velmi vhodný je na výsadbu volně rostoucích i tvarovaných živých plotů. Dobře roste a plodí na suchých, písčitohlinitých, částečně kamenitých půdách s neutrální až alkalickou půdní reakcí, nesnáší ovšem půdy kyselé. Má poměrně vysoké nároky na světlo, dobře plodí na slunečném stanovišti. Dřín je odolný proti mrazu. Bez problému se mu daří do výšky 600 m n. m., ve vyšších polohách je nutné keř pěstovat na chráněných místech. Uplatní se na stanovištích, kde se ostatním ovocným dřevinám nedaří. Protože má bohatý kořenový systém, zpevňuje (zvláště na svazích) půdu a zabraňuje tak erozivní činnosti. Je vysoce odolný proti chorobám a škůdcům, zvěř dřín neokusuje.
Pro dosažení vysoké a pravidelné úrody je třeba vysazovat dvě různé odrůdy dřínu blízko sebe, aby se vzájemně opylovaly. Osvědčené jsou u nás dvě slovenské odrůdy: Devín a Titus. Odrůdu Devín i Titus lze pěstovat ve tvaru keře nebo stromku. Devín dorůstá výšky 2,5 m až 3 m, Titus přes 3 m. Žluté, oboupohlavní, částečně cizosprašné květy Devínu, jež se objevují ve druhé polovině března dobře opyluje odrůda ’Titus’, která kvete již od počátku března a naopak – i Titus opyluje Devín.
Sklizeň a zpracování dřínek
Plody dřínu, nazývané dřínky, jsou podlouhlé lesklé peckovice různých barev, od žlutých přes červené až po tmavě modré. Dřínky mají vysoký obsah vitaminu C (po rakytníku, šípcích a plodech meruzalky plodové a černého rybízu patří k nejbohatším zdrojům tohoto vitaminu), obsahují i sacharidy, organické kyseliny, pektiny a minerální látky (hlavně fosfor a draslík). Dřínky jsou zdravé a jedlé, ale mají trpkou chuť a pevnou slupku. Proto se nejčastěji zpracovávají na džemy, marmelády, kompoty, sirupy, likéry nebo víno.
Plody obou odrůd Devín a Titus jsou velké, oválné, u Devína mírně protáhlé a rubínově červené s červenou dužinou, u Tituse mírně hruškovité s lesklou tmavě červenou slupkou a tmavě červenou dužinou. Devín dozrává v září, Titus již koncem srpna. Plody sklízíme, když jsou vybarvené a tvrdé. Plodnost je pravidelná a každoročně lze z jednoho keře sklidit 25–30 kg plodů. Nejlepším způsobem sklizně je setřásání plodů na plachtu prostřenou na zemi.
Recepty s dřínky
Dřínky jsou plody dřínu obecného, které mají vysoký obsah vitaminu C, minerálů a pektinů. Dřínky jsou jedlé, ale mají trpkou chuť a pevnou slupku, proto se nejčastěji zpracovávají na různé pokrmy a nápoje. Nabízíme vám několik tipů, jak si z dřínek můžete doma připravit něco dobrého.
Dřínkový džem
Dřínkový džem je klasický způsob, jak si uchovat chuť a vůni dřínek na celý rok. K přípravě budete potřebovat:
- 1 kg dřínek
- 500 g cukru
- 1 citron
- 1 lžičku skořice
Postup:
- Dřínky omyjte, zbavte stopky a pecek a rozmačkejte je vidličkou nebo rozmixujte v mixéru.
- Přidejte cukr, šťávu a kůru z citronu a skořici a promíchejte.
- Směs dejte do hrnce a vařte na mírném ohni asi 30 minut, dokud se nezhoustne. Občas promíchejte a odstraňujte pěnu.
- Hotový džem naplňte do sterilizovaných sklenic, uzavřete je a nechte je vychladnout vzhůru nohama.
Dřínkový sirup
Dřínkový sirup je osvěžující nápoj, který si můžete ředit vodou podle chuti. K přípravě budete potřebovat:
- 1 kg dřínek
- 1 kg cukru
- 1 l vody
- 1 citron
Postup:
- Dřínky omyjte, zbavte stopky a pecek a dejte je do velkého hrnce.
- Přidejte cukr, vodu a šťávu z citronu a vařte na mírném ohni asi hodinu, dokud se dřínky nerozvaří. Občas promíchejte.
- Procedněte sirup přes jemné síto nebo plátýnko do čisté nádoby.
- Hotový sirup naplňte do sterilizovaných lahví, uzavřete je a skladujte v chladu.
Dřínkové víno
Dřínkové víno je lahodný alkoholický nápoj, který si můžete vyrobit doma. K přípravě budete potřebovat:
- 3 kg dřínek
- 3 kg cukru
- 10 l vody
- 50 g kvasnic
- 1 l bílého vína
Postup:
- Dřínky omyjte, zbavte stopky a pecek a rozmačkejte je vidličkou nebo rozmixujte v mixéru.
- Přidejte cukr a promíchejte.
- Směs dejte do velké sklenice nebo kbelíku s víkem a zalijte vařící vodou. Nechte vychladnout na pokojovou teplotu.
- Přidejte kvasnice rozpuštěné ve troše teplé vody a bílé víno. Promíchejte a uzavřete víko.
- Nechte kvasit na teplém a tmavém místě asi 3 týdny. Každý den promíchejte a odstraňujte pěnu.
- Procedněte víno přes jemné síto nebo plátýnko do čisté nádoby.
- Naplňte do sterilizovaných lahví, uzavřete je a nechte je zrát na chladném a tmavém místě alespoň 3 měsíce.
Dřín v ochraně krajiny
Dřín je nejen užitečnou ovocnou dřevinou, ale také důležitým prvkem krajinného rázu a biodiverzity. Dřín obecný je v České republice zákonem chráněnou dřevinou, která se vyskytuje především na teplých a suchých stanovištích, jako jsou skalní stepi, teplomilné doubravy, mezofilní louky a pastviny. Dřín je také součástí některých chráněných krajinných oblastí (CHKO), které jsou vyhlašovány k ochraně rozsáhlých území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem a významným podílem přirozených ekosystémů. Například v CHKO České středohoří se dřín obecný vyskytuje na skalních útvarech a na okrajích lesů, kde tvoří typické žluté květenství na jaře.
Dřín má také význam pro ochranu ptačích populací, které využívají jeho plody jako potravu a jeho husté koruny jako útočiště. Dřín je součástí tzv. ptačích hájů, které jsou zvláštním režimem ochrany dřevin podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ptačí háj je definován jako ekologicky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ptačí háje jsou vyhlašovány na základě odborných posudků a mají za cíl zachovat a podporovat ptačí druhy vázané na určité typy biotopů. Ptačí háje mohou být tvořeny různými druhy dřevin, mezi nimiž patří i dřín obecný.
Zakládání a udržování ptačích hájů je jedním z možných způsobů, jak využít dřín v ochraně krajiny. Ptačí háje mohou být zakládány na vhodných místech, například na okrajích polí, luk nebo lesů, kde poskytují úkryt a potravu ptákům i dalším živočichům. Ptačí háje by měly být pravidelně ošetřovány, aby se zabránilo zarůstání nebo poškození dřevin. Ošetřování spočívá především v odstraňování náletových dřevin, prosvětlování korun a odstraňování suchých nebo poškozených větví.
Dřín v kultuře
Dřín obecný je nejen užitečnou a ozdobnou dřevinou, ale také rostlinou s bohatou kulturní a symbolickou hodnotou. Dřín je spojen s mnoha tradicemi, zvyky, legendami a pověrami v různých zemích a oblastech. Podívejme se na některé z nich.
- V antickém Řecku byl dřín považován za posvátný strom bohyně Athény, ochránkyně moudrosti a umění. Dřín byl symbolem vítězství, slávy a pocty. Vítězové olympijských her dostávali jako odměnu věnec z dřínových listů a plodů.
- V římské mytologii byl dřín spojen s bohem Janem, strážcem bran a počátků. Dřín byl symbolem nového roku, nových začátků a naděje. Na Nový rok se lidé obdarovávali dřínovými ratolestmi jako přáním štěstí a úspěchu.
- V křesťanské tradici je dřín považován za strom Judášovy zrady. Podle legendy se Judáš oběsil na dřínu poté, co zradil Ježíše. Od té doby se dřínové květy změnily z bílých na žluté a plody z červených na černé jako znak smutku a hanby.
- V keltské kultuře byl dřín symbolem magie, ochrany a plodnosti. Dřín byl jedním ze sedmi posvátných stromů druidů, kteří ho používali při svých rituálech a léčení. Dřín byl také součástí keltského kalendáře, který rozděloval rok podle fází Měsíce. Druhý měsíc v kalendáři (od 18. února do 17. března) byl nazýván Luis, což znamenalo dřín.
- V slovanské kultuře byl dřín spojen s bohem Perunem, vládcem hromu a blesku. Dřín byl symbolem síly, odvahy a bojovnosti. Z dřínového dřeva se vyráběly luky, šípy a hudební nástroje. Dřínky se používaly jako lék proti nemocem a jako ochrana před zlými silami.
Dřín v léčitelství
Dřín obecný je nejen chutným a ozdobným ovocem, ale také cennou léčivou rostlinou. V lidovém léčitelství se používají plody, listy, kůra i květy dřínu, které mají různé účinky na lidské zdraví. Podívejme se na některé z nich.
- Plody dřínu jsou bohaté na vitamin C, pektiny, organické kyseliny, třísloviny, flavonoidy a minerály. Mají protizánětlivé, posilující, močopudné a projímavé účinky. Používají se při nachlazení, chřipce, angíně, kašli, horečce, revmatismu, dně, zánětu močových cest a střev. Z plodů se vyrábějí sirupy, šťávy, čaje, tinktury nebo víno.
- Listy dřínu obsahují třísloviny, flavonoidy a saponiny. Mají adstringentní, protizánětlivé a hojivé účinky. Používají se při zánětu ústní dutiny, krku a dásní, při průjmu a hemoroidech. Z listů se vyrábějí odvary nebo obklady.
- Kůra dřínu obsahuje třísloviny, flavonoidy a glykosidy. Má adstringentní, protizánětlivé a antiseptické účinky. Používá se při zánětu kůže, ranách, ekzémech a lupénce. Z kůry se vyrábějí odvary nebo masti.
- Květy dřínu obsahují éterický olej, flavonoidy a saponiny. Mají antiseptické, protikřečové a uklidňující účinky. Používají se při nervozitě, nespavosti, bolestech hlavy a migrénách. Z květů se vyrábějí čaje nebo inhalace.
Závěr
Dřín je krásný i užitečný keř, který by neměl chybět na žádné zahradě. Nabízí nám nejen okrasné květy a plody, ale i cenný zdroj vitamínů a minerálů. Dřín je také důležitý pro ochranu přírody a krajiny, protože poskytuje potravu a útočiště včelám i ptákům. Pokud se rozhodnete pro pěstování dřínu na vaší zahradě, doporučujeme vám vybrat si odrůdy Devín a Titus, které jsou osvědčené pro naše podmínky.
